Dějiny šílenství

Blurb

Dějiny šílenství je kniha od Michela Foucaulta z roku 1961. Původně šlo o jeho dizertační práci na které chtěl dokladovat, že i něco takového jako je šílenství je v čase se měnící fenomén. To však bylo něco, co tehdy výhradně pozitivistická věda přijmout nemohla, neboť to co je v dějinách se měnícím fanoménem, nemůže být pozitum, které lze zkoumat. Jeho profesor jej vyhodil z fakulty a práci nepřijal. Tento francouzský filosof se tu dívá na šílenství z mnoha úhlů pohledu. Píše o jeho vzniku, jak ho léčit nebo jak bychom se měli před šílenci chovat. Své poznatky doplňuje příklady.
Ukazuje nám, jak se v Evropě od středověku po osvícenství měnil pohled na šílence. Ve středověku takový člověk nebyl nijak vyloučen ze společnosti, nebyl chápán jako špatný nebo nebezpečný. V renesanci bylo bláznovství považováno za vášeň, která je v životě velice důležitá. Vzniklo i dílo Chvála bláznivosti, kde je dokonce obdivováno.
V osvícenství ale šílenec začíná být vnímán negativně. V tomto období je důležitý především rozum, věda, pokrok a racionalita. Šílení nebo i postižení lidé jsou oddělováni od společnosti.