Die Krankheit zum Tode

Blurb

Nemoc k smrti je kniha napsaná dánským filozofem Sørenem Kierkegaardem v roce 1849 pod pseudonymem Anti-Climacus. Zabývá se zoufalstvím, které je následně srovnáváno s hříchem. 19. st. bylo typické pro svůj počátek psychologie a romantismu, jenž se v mnohém stavěl proti osvícenství. Stopy obou směrů lze v této knize sledovat.
Název knihy je inspirován kapitolou z Janova evangelia, v níž Lazar umírá na svoji nemoc, ale Ježíš jej posléze vzkřísí. Tak je vyjádřeno, že zoufalství není vázáno na život a smrt, neboť křesťanství, stejně jako Kierkegaard, věří v nesmrtelnost duše. „Nemoc smrti“ proto neznamená nějaký druh smrtelné nemoci, ale nemoc opravdové smrti. To je pravým – u křesťanů vírou překonaným – zoufalstvím, které svazuje k Bohu a činí obecně člověka eticky pevnějším.
Kierkegaardův křesťanský přístup však – ve shodě s Ježíšovým poselstvím – vyzvedává spíše nezbytnost individuální náboženské víry a vlastního osobního obřadného přístupu, než křesťanské kultovní ideály. Autor se staví proti křesťanskému dogmatismu, kultu, pojetí hříchu a lpění na historicismu, který podlamuje etický systém a podporuje lhostejnost.